Jarní úklid

31. ledna 2012 v 16:42 | prima holky |  Příběhy

Jarní úklid?!…. To ne!

Honza se začal prohánět po chodbách skoro prázdného paneláku "Je jaro, je jaro!!!"
"Jste trochu vadný, ne? To nemůžete tohle, prohánět se po chodbách a povykovat, už vám bude dvanáct let, ale chováte se pořád jako pětiletý" napomenula ho jeho domácí chůva a vychovatelka Marie.
"Ale můžu, dům je skoro celý prázdný, protože všichni kromě nás vyjeli do přírody". Marie se na něj ale rozzlobila z jiného důvodu, že to prý tak nemyslela, že jde o tohle…. Je teprve 17. března!
"No dobře, tak já tedy budu zpívat * BUDE JARO, BUDE JARO ZA ČTYŘI DNY *" odpověděl jí na to Honza se smíchem, ale ta místo toho, aby se smála se na něj, ještě víc rozzlobila a * vlepila * mu jemnou, ale přesto výchovnou facku. Jak ale viděla, že rozmazlený synáček začal popotahovat slzy, hned ho zase utěšovala:
"Jak vidím, musím s vámi jednat jako s malým. Tak teď hezky půjdeme domů do bytu, uvaříme kafíčko a dáme si loupanďáčka,ano, souhlasíte?"
"No, ještě bych to trošku upřesnil - vy mě dotáhnete do bytu, vy mi uvaříte kafíčko a já sám si dám loupáček, který mi vy ohřejete, jasný?" dořekl Honza a popadl záchvat smíchu.
Marie se tomu ale tak nesmála, chytla ho za ruku a pořádně mu tu jeho malou ručičku ve své černé rukavičce stiskla a on bolestí kvíkl jako (s prominutím) prase.
Teď se smála zase Marie. Vytáhla ho s kvílením do schodů do posledního patra
(výtah opět nefungoval), odemkla dveře a vtáhla Honzu za práh domu.
"Tak abys teď hošánku chápal, já nejsem žádná služka, ale chůva a tak se postarám o to, ne abys měl teplý loupáček, ale o to, aby sis šupem uklidil a vysmejčil svůj pokoj. Máš ho dost velký, takže budeš rád, když to stihneš dřív, než se vrátím od slečny Bezouškové z druhého patra" rozhodla Marie.
"To myslíte vážně - mně poroučet? Taky vás tatínek může hodně rychle vyhodit a……."
Už to ani nestihl dopovědět, Marie si ho dokázala umlčet a dostat do pokoje kde byly hroudy špinavého prádla, rozházené školní potřeby, polámané a zaprášené hračky, pomalu rozkládající se dobroty a pomalu dohrávající stereo. Marie Honzu do jeho zapáchajícího pokoje zamkla a nechala mu jen vchod do koupelny rodičů.
"No fuj, věděla jsem, že tu máš svinčík, ale že až takovýhle? Máš na to dvě hodiny a nepřej si mě, jestli to nebude!"

Honza už si ani netroufl odporovat a pustil se do toho. "Furt jenom poručuje, zakazuje a přikazuje, ale že by mi pomohla? To ne! Tak co tu máme…"
Otevřel skříň, která byla nacpaná až k prasknutí dalším zmuchlaným oblečením a tu a tam nějakou tou hračkou. Všechno se to na něj vysypalo a on už po otevření jedné skříně propadl nervům "Tohle nikdy nedokážu uklidit!" ale pokračoval. Nejdřív vyprázdnil všechny skříně, šuplíky i prostor pod postelí a pak teprve začal uklízet. Když se dostal přes hroudy nepořádku k pytli na odpadky, začal do něj házet ty rozbité hračky: " Polámané, polámané… je, ale tohohle méďu nemůžu vyhodit, sice nemá oko, ale co…. Pro jednu hračku se snad Mařka nezblázní. No, co tu je dál… slovník spisovné češtiny, hm, stejnak už mě Marie tak naučila. Šup s ním do pytle. Tak! "

Douklízel poslední harampádí a upaloval k počítači. Asi za 10 minut přišla Marie z čajového dýchánku a řekla " Ale copak, copak… Mladý pán už má uklizeno a může sedět u počítače? Tak se na to podíváme."



Vešli do pokoje a Marie byla příjemně překvapená " Že bych se ve vás zmýlila? Vypadá to, že tu máte doopravdy uklizeno, jenom si tu pak ještě vysajte a utřete prach. Tak se podíváme do skříně…… PRASK! BUM*!. PRASK!"BUM-BUM*TRR!"… No co má tohle znamenat???"
Na Marii se ze skříně vyvalila přímou hrouda odpadků. Dobře, vynadala Honzovi a šla dál, roztáhla závěs za postelí a tam to samé - valil se odtud zápach špinavých ponožek. Teď koukla pod postel a už se ani nedivila - chuchvalce prachu se chytaly do hraček a oblečení…

" Tak dost, vůbec nic si tady neudělal, jenom si nepořádek přemístil někam jinam. Vyhodil si vůbec něco? Zdá se mi, že tu nepořádek spíš přibyl než aby tu bylo uklizeno." Marie vzala pytel s odpadky a jenom koulila oči : " Slovník spisovné češtiny, učebnice anglického jazyka, společenská etiketa…Tohle jsou všechno jen velmi naučné knihy a ode mne! Vidím, že si zase nic neudělal a tvůj otec mě pověřil, aby než se vrátí to bylo hotovo. No, co s tebou mám dělat, dneska si vyhrál, zavolám úklidovou službu a ta to tady vysmejčí, ale věř mi, že příště už vyhraju"dořekla Marie a se zklamáním odešla do obývacího pokoje.
"Ha ha ha ha…. 2:0 pro mě. A víš co Mařko, já tady přece jenom něco udělám :D!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 milik milik | 22. března 2012 v 20:24 | Reagovat

musím s honzou souhlasit TAKY NENAVIDIM JARNI UKLID

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama