Cesta

30. ledna 2012 v 19:19 | prima holky |  Příběhy



Pane Bože, zase nějakej super výlet za ségřinou zábavou a ta cesta. Babi pojede rozvalená na předním sedadle a bude vyprávět, jak si to dneska zase užijem. Táta bude manipulovat u našeho výjezdu z garáže a mamka se na to nebude moct koukat. Ségra bude řikat, jak se těší a jestli jí rodiče koupěj další barbie. A já budu sedět zmáčklej na zadnim sedadle. To zas bude den. A je to tady. Ach ne, babi se zase navoněla nějakou strašně silnou voňavkou.
,,Tak a jestlipak víte, kam dnes pojedem?" ptala se nás babi i když věděla, že všichni už víme, že to bude zase něco parádního. ,,Že bychom zase jeli do Barbielandu?" ptal jsem se otráveně. ,,Kdepak, dneska to bude něco zábavnějšího a protože jsme minule byli na holčičí akci……"
,, A taky předminule a předpředminule... Vždycky!"naštval jsem se. ,,Proto pojedeme dnes někam, kam chce Niky," řekla babi. Začal jsem kulit oči, to bylo poprvý, co jsem mohl o něčem rozhodnout já.
,, Chci jet do Monsterlandu." A už jsme jeli. Je to od nás jenom kousek, ale nikdy jsme tam nebyli.
Už jsem se těšil až vylezu z auta, protože ta babiččina voňavka byla fakt příšerná. Super, konečně jsme byli na místě a já se mohl nadechnout normálního vzduchu. Ségra celá napučená vylezla z auta. Před námi byla velká budova Monsterlandu. Babi nejdřív nechtěla jít, ale nakonec jsem ji přemluvil, chtěl jsem ji vidět, jak jede na děsivé dráze. Koupil jsem tedy pět lístků na Monster dráhu. Sedl jsem si do stejného vagónu jako Emily a babi seděla před námi. Najednou se všechny vagóny rozjely 50km/h. Babi se strašně lekla a já se popadal
smíchy. Všude byly zelené slizy a věrohodné příšery. Opravdu jsem si to užíval, ale trochu mě zklamalo, že se babi neleká, ale pak, když se nad vozem objevil upír, babi se přece jenom lekla. Vůz prudce zastavil a byl konec. Teď jsme šli do slizkého bludiště. Já jsem musel jít s Emily, protože mamka řikala, že by se tam sama mohla ztratit. Mamka s tátou šli spolu a babi nechali jít samotnou. Já a Emily jsme byli z bludiště venku první, pak vylezli rodiče, ale babi se tam někde sekla. Šli jsme jí s Emily naproti a dovedli ji ven. I bludiště bylo super.
Rodiče s babi zůstali v Monster kavárně a já s Emily jsme šli na výstavu strašidel. Když jsme vešli, nebylo vidět ani jedno, ale jen jak jsme udělali pár kroků začala se postupně objevovat. Časový limit nám skončil akorát, když jsme vyšli z výstavy. Zastavili jsme se za rodiči a jelo se domů.
,,Sem se zase musíme někdy podívat, babi," navrhl jsem babičce.
Nasedl jsem do auta a už tu zase byla ta příšerná cesta domů.
,,A kam pojedeme příště, Niky a Emily?" ptala se nás babi a já už měl odpověď na jazyku.
,,Do Barbielandu!" vykřikla Emily a babi opět souhlasila. Takže jsem byl zase starší sourozenec, který jezdí na zábavu své sedmileté sestry. To bude zas zábava.
Nikolas Vernër - oběť mladšího sourozence
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama